22/09/2016

Jak vidí klienti sociální média: mýty vs. fakta

Se sociálními médii dnes běžně pracuje většina značek napříč segmenty. Facebook, Instagram, Twitter nebo
Snapchat se už staly standardními komunikačními kanály. Přesto má překvapivě nemalá část klientů pořád tendenci význam sociálních sítí podceňovat a vnímají je jako okrajový nástroj. Jejich nedůvěra vychází z hluboce zakořeněných mýtů, které buď nikdy neplatily, nebo jde o dnes již zastaralé skutečnosti. Jako agentura je slýcháme s úžasnou pravidelností skoro u každého nového klienta. Tady je pětice těch nejčastějších.
 

1       „Sociální media jsou jenom pro teenagery, my cílíme na 30+“

Sociální sítě se jen těžce zbavují nálepky médií mladé generace. Zejména Facebook už ale dávno nezajímá pouze děti a teenagery. Jeho uživatelská základna stárne. Dnes jsou podle našich zkušeností co do počtu komentářů, ochoty sdílet komerční obsah a zapojení do soutěží nejaktivnějšími uživateli Facebooku ženy ve věku 30 – 50 let. V praxi je to vidět jak u kosmetických značek, tak i v kategoriích potravin a rychloobrátkového zboží. Trochu jinak je to u elektroniky, kde se někdy vyšší měrou zapojují muži, ovšem ve stejné věkové kategorii. Tento posun nicméně neznamená, že by mladší uživatelé Facebook hromadně opouštěli. Největší sociální síť světa o tyto uživatele nepřišla ve prospěch Instagramu a Snapchatu, jen se teď o jejich pozornost a čas musí dělit.


2       „Na sociální sítě musíme dávat každý den nový příspěvek, jinak to nemá cenu“

Dychtivý přístup „čím víc, tím líp“ je mezi firmami hluboce zakořeněný. Na sociálních sítích chtějí někdy postovat i víckrát denně, což většinou není dobrý nápad. Publikovat každý den znamená být schopen 30x za měsíc vygenerovat kvalitní a relevantní (!) obsah a mít připravený dostatečný rozpočet na produkci i následnou mediální podporu. To nedokáže zdaleka každá značka. Výsledkem jsou pak zoufalé nápady promovat třeba jenom polovinu příspěvků, což má za následek snížení celkové efektivity komunikace, protože množství zasažených uživatelů je v porovnání s náklady na výrobu postu neúměrně malé. Při vysokém množství publikovaných příspěvků navíc většinou trpí kvalita produkce. Mnohem lepší je počet postů snížit a peníze ušetřené z produkce přesunout na média k promování všech postů. Při zachování rozpočtu takto jen snížením počtu příspěvků, zkvalitněním obsahu a přesnějším cílením dosahujeme během dvou měsíců zvýšení engagement rate i o 100 procent.


3     „Community management nepotřebujeme“

U social media specialistů a community manažerů, kteří připravují strategii, redakční plán a produkci jednotlivých postů bývá zvykem, že jejich práce končí vypublikováním příspěvku. Jsou rádi, že „mají hotovo“, a pak už jen monitorují a korigují reakce fanoušků. Na community management už nezbývá prostor, nebo na něj není rozpočet. Zvlášť u nově založených profilů, zejména na Instagramu, je ale nutné starat se vedle samotných příspěvků i o profil jako takový. Například interagovat s jinými, i nekomerčními profily, a proaktivně komunikovat s běžnými uživateli. Nejen těmi vlivnými, kteří si zasloužili status influencera. Tímto přístupem zásadně zrychlíte tempo růstu počtu fanoušků a uživatelů sledujících váš profil.  


4     „Místo produkce fotek na míru můžeme použít vizuály z ATL“

Facebook je stále zaplevelený spoustou nepovedených adaptací ATL kampaní. Firmy hřeší na to, že prostě napostují vizuál tak, jak ho mají, a Facebook to nějak “schroustá”. Velikost a formát neřeší, a to přesto, že jde mnohdy o tisková data. Nevadí ani to, že je vizuál plný textu, který nejde v mobilním rozlišení přečíst. Že jeden ani tři vizuály z několikatýdenní ATL kampaně rozhodně nestačí na stejně dlouhou kampaň na sociálních sítích snad ani není třeba rozebírat. Kreativní koncepty připravené primárně pro ATL pracují často se sice krásně vymazleným klíčovým vizuálem, který je v sociálních sítích nepoužitelný. Naopak ve většině případů postrádají potřebnou šíři podtémat nutných pro produkci většího množství obsahu pro sociální média.


5     „Facebook je jen doplněk, bez televize velký zásah neuděláme“

Na škole nám vždycky vtloukali do hlavy, že pokud chcete dostat značku do obecného povědomí, musíte do televize. Není to pravda. Každý známe aspoň tři lidi, kteří televizi ani nemají, a dalších pět, kteří se na ní nedívají (s výjimkou Netflixu). Zejména v rámci věkové skupiny do 30 let stoupá počet uživatelů, které v televizi už vůbec nezasáhnete. Neznamená to ale, že mezi těmito uživateli nelze udělat signifikantní zásah. Náš klient z kategorie FMSG takto na jaře uváděl na trh novou značku zubní pasty. Protože nebyl rozpočet na televizní spot dost vysoký, odlaunchovali jsme všechny produkty nové značky s využitím targetingu a podporou malé displayové kampaně pouze na Facebooku. Ano, jednalo se o specifickou kategorii produktů, ale i tak se značka stala během prvního půlroku dvojkou na trhu.


Kristina Sedeke
Social Media Manager

Článek vyšel v časopise Marketing&Media

01/09/2016

Budoucnost obsahu webu?

Webové stránky navštěvujeme za jediným účelem – získat informace......polední menu, otevírací doba, kontaktní údaje, možnost platby kartou, kurzy měn, cena vstupného, cena paliva, odlety a přílety...

Vše vždy hledáme na jednotlivých stránkách a porovnáváme. Každá stránka ovšem zobrazuje stejné informace odlišně a některé informace ani nezobrazí. Tvoří se stránky, které jsou obsahově podobné pouze s jinou vizuální podobou. Nějaký čas tedy zabere načtení, vykreslení a především orientace v samotném obsahu stránek.

Co kdyby ovšem kromě specifického vzhledu byl obsah stránek popsán také jednotným formátem?

Formát, který by byl navržen odborníky, každému by se zobrazil v dobře známé podobě, obsahoval by jen potřebné informace a vyvíjel by se s potřebou doby. Dodržováním formátu by tak vznikly nové možnosti práce s obsahem – data z více zdrojů pro další využití by jednoduše mohl použít kdokoli a kdekoli ve svém projektu.

Obdobu známe z RSS čteček, kdy pomocí různých aplikací pro čtení těchto zpráv lze ze zadaného zdroje zobrazit stručné informace. Aplikace a vyhledávače již na podobném principu s těmito daty pracují zároveň. Například dokáží zobrazit počasí a fotografie místa s přesnou trasou na mapě včetně poplatků a dopravní situace a upozorní nás, že v době, kdy na místo dorazíme, již může být zavřeno – to vše bez nutnosti navštívení stránek poskytovatelů.

Začíná se klást důraz na efektivitu a funkčnost. Namísto snahy vizuálně zaujmout vítězí ti, kteří usnadňují práci s informacemi.

Martin Velfl
Interaction Designer